Jmenuji se Michal Vitásek. Jsem duší fotograf a povoláním tvůrce webů. V každém z těchto oborů mám určitou specializaci. Fotografuji převážně Prahu a webové stránky dělám především fotografům. Studoval jsem geografii a kartografii na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity. Má láska k mapám stále trvá. Po dlouhých letech fotografické praxe jsem se rozhodl předat své fotoznalosti dále. Pořádám fotografické kurzy.
Ze všech činností, které dělám, a které jsem kdy dělal, jsem nejraději fotografem. Již 17 let se fotografii věnuji naplno. Prakticky každý den se vzdělávám, čtu články, sleduji inspirativní fotografy minulé i současné, chodím na výstavy, kupuji knihy a hlavně fotografuji. Fotografii miluji.
1983
V listopadu 1983 přicházím na svět. Chtělo by se říct, že jsem spal v kolébce s fotoaparátem, ale nebyla by to pravda. Fotografie mou cestu protnula až mnohem později.
1991
Táta přivezl po roční stáži v Anglii náš první počítač. Již v tu dobu bylo jasné, že tato magická krabice bude jednou provázet prakticky všechny moje kroky.
2001
V mnoha směrech přelomový rok. V září se svět na pár minut zastavil a od té chvíle již nebyl jako dřív. V listopadu jsem k osmnáctým narozeninám dostal svůj první digitální (kompaktní) fotoaparát.
2003
Nastupuji na Univerzitu Karlovu, kde začínám studovat obor geografie a kartografie. Neexistuje Facebook ani jiné velké sociální sítě, které by vyhovovaly záměru propojit všechny studenty ročníku, sdílet přednášky a zkušenosti ze zkoušek. Začínám se učit tvorbu webových stránek a stavím projekt geografove.com, který nás provází celým studiem.
2004
Potkávám Magdalénku, lásku svého života. Kupuji první digitální zrcadlovku Canon. Čtu Foucaultovo kyvadlo od Umberta Eca, moji nejoblíbenější knihu, které se vyrovná snad jen Devět bran od Jiřího Mordechaje Langera.
2005
23. 4. 2005 se v kostele svatého Jiljí účastním té nejromantičtější události, kterou jsem dosud zažil, své svatby. Svou ruku mi do mé navždy svěřila moje Magdalénka. Stěhujeme se ze Žižkova do Malešic. Ve fotografii se začínám specializovat na pražskou tématiku.
2007
Vzniká fotografická skupina Fotopivo.cz. Zde jsme si s kamarády stále schopni do očí říct názor na konkrétní fotografie. Z původně čistě amatérské skupiny je dnes polovina úspěšných profesionálních fotografů.
2008
Poprvé navštěvuji Toskánsko, kraj, do kterého se v následujících letech ještě mnohokrát vrátím. Po postupných upgradech a rozšiřování své fotografické výbavy kupuji první fullframovou zrcadlovku Canon 5D Mark II.
2009
V březnu si v italských Alpách lámu na snowboardu páteř. Jako zázrakem se úlomky z třech rozdrcených bederních obratlí vyhnou míše. Život mi zachraňuje Prof. MUDr. Martin Krbec, CSc. Od té chvíle můj život provázejí bolesti zad.
2010
Výhra v soutěži Praha fotografická. Hlavní cenou je poukázka na odběr zboží společnosti FOMA. Abych svou výhru využil, kupuji velkoformátový měchový fotoaparát Toyo 45A (4×5 palců cca 9×12 cm). V září vystavuji v rámci své první autorské výstavy barevný soubor fotografií pod názvem Praha, barevné mámení.
2013
V srpnu se stěhujeme na břevnovské Baterie a hned poté přichází na svět naše první dcera Sára.
2014
Fotografuji kompletní fotografický doprovod knihy Praha templářská, která vychází v berounském nakladatelství Machart. Ve výstavním prostoru agentury Czech Tourism vystavuji soubor fotografií Praha černá a bílá. Poprvé cestuji do Ameriky a fotografuji blizard v New Yorku.
2015
K naší dcerce Sáře se připojuje syn Matouš.
2016
Fotografuji pro Czech Tourism mediální kampaň pro podporu turistického ruchu v rámci českého baroka.
2017
Náš trojlístek dětí uzavírá druhá dcera Ester.
2018
Poprvé v životě jsem uběhl 100 km
2020
Tento rok jsme bez rozpaků mohli přeskočit. Koronavirus vše zavřel a přeplánoval životy nás všech. Začínám vnímat druhý velký dějinný milník mého života. Po roce 2001 je to rok 2020.
A co bude dál? Věřím, že se vypravím na mnoho dalších zajímavých míst. Těším se z toho, že budoucnost nikdo nezná a kontrolu nad tím, co mi přinese, mám jen částečně. Život pak získává punc dobrodružství. I vy se můžete stát součástí mého života. Rád pro Vás budu fotografovat a využiji všechen svůj um, aby odevzdané fotografie byly perfektní. Nebo Vám připravím webové stránky přesně podle Vašeho přání… a nebo obojí. Napište mi.
(...a pokud se Vám zdá, že je tady těch soutěžních úspěchů málo, máte pravdu, více soutěží jsem se neúčastnil, neshledávám v tom smysl mého fotografování a v nejbližší době na tom nehodlám nic měnit :-)
